To jsou rána!! Přespali jsme v kempu Nussbaumer Johann (http://www.nussbaumer-mondsee.com/). Vzhledem k tomu, že jsme si dopředu nehledali žádné ubytování, ani kemp, a už vůbec nezjišťovali, jak to v této oblasti v hlavní sezóně chodí, byli jsme rádi, že jsme v pozdních večerních hodinách našli ubytování. A zpětně můžu říct, že to bylo nejlepší ubytování, na které jsme natrefili.
Krásné prostředí, milí domácí a ranní koupání v jezeře!
Jaké byly plány? Rozhodli jsme se, že pojedeme do čtvrtého největšího města Rakouska, do rodiště Mozarta, do Salzburgu.
A protože hrady, zámky, kláštery, to je moje, první zastávka byla více než jasná – letohrádek Hellbrunn.
Je to místo známé pro své vodní hrátky a rozlehlý zámecký park. Najdete tu nekonečné vodní kanály, blankytně modrá jezírka, chrliče, vodotrysky a fontány, tajemná zákoutí jeskyň a vodou poháněné sochy. A taky neuvěřitelně ochočené koi kapry! Prostě ideální místo, kde se v parném letním dni zchladit. Navíc, zámecký park je tak rozlehlý, že tu výjimečně na někoho narazíte.
Tak tady se stalo – 27. ledna 1756. Tady se narodil Joannes Chrysostomus Wolfgangus Theophilus Mozart.
Popravdě, pro nás příležitost vidět rodný dům Mozarta, byla spíše zážitek dost podobný tomu, co prožívají sardinky v konzervě. Jen jsme si připadali více jako dva velcí slanečci mezi desítkami malých japonských sardinek. Vzduchem létaly selfie tyče, od pasu dolů do nás neustále někdo vrážel. Prostě zmatek a tlačenka všude kolem nás. Naše výrazy jsou více než výmluvné. 😀
Rychle pryč z úzkých uliček!
Vydali jsme se do centra Salzburgu a nadšení se dostavilo. Myslím, že tady není třeba více popisovat. Je to kouzelné místo dýchající historií.
Na to, že náš časový rozvrh nadupaně pulzoval, jsme návštěvu Salzburgu trochu protáhli. Nesmělo chybět fotografování se se stříbrným Mozartem, podrbali jsme za ušima místní koně v zápřahu, a taky se pořádně posílili na další cestu. Ráda bych řekla, že něčím „typicky rakouským“, ale zapluli jsme hladově do první restaurace, která byla na ráně. Italská. A ochutnávka typických Mozartových koulí se jako oběd nepočítá.. 😀
Od Wolfiho k Wolfgangsee – před námi se rýsovalo malebné lázeňské městečko Sankt Gilgen, město hudebníků, rodiště matky W. A. Mozarta. Online průvodce nám doporučil vyzkoušet především lanovku na Zwőlferhorn, odkud jsou údajně nejpanoramatičtější výhledy Rakouska s možností vidět nejvíce jezer Solné komory najednou. Na okénku pokladny jsme našli jen zažloutlý lístek „Außer Betrieb“. No, tak někdy příště.. Ale mají tu skvělou zmrzlinu!
Pomalu se blížil večer a čas rozhodnout se, kde přespíme. Vyjeli jsme směr Hallstatt. Sehnat ubytování bylo tentokrát snadné, volné místo se našlo hned v prvním kempu, na který jsme narazili. Camping Park Am See (https://www.camping-park-am-see.at/) je krásné, harmonické, kouzelné místo na břehu jezera s naprosto dokonalým výhledem na Hallstatt. Můžete si pronajmout místo pro stan, maringotku nebo třeba malou chatičku na stromě. Ale! Za luxus si dost připlatíte. Ceny jsou tu jednou tak vysoké než v předchozím kempu u Mondsee. Navíc v kempu není žádná restaurace a nejbližší možnost najíst se, pokud s sebou nevozíte zásoby jako my, se nabízí až v Hallstattu. To by nás ale nesměla dohnat šílená bouřka, která se za námi táhla už od Wolfgangsee. Centrum města, které před krátkou chvílí praskalo ve všech, zelo najednou prázdnotou. Vše bylo zavřeno a nás čekala noc ve vytopeném stanu a o hladu. A jak to dopadlo? To se dozvíte v příštím článku.
Leave a reply